Na první pohled to vypadá dobře, ale tento postup patrně nebude fungovat, protože § 125h odst. 6 Zákona o silničním provozu výslovně stanoví, že „provozovatel vozidla může písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku“. Nestačí tedy sdělit, že jsi auto půjčil Vonáskovi, ale musíš sdělit, kdo auto konkrétně řídil. Pokud Vonásek odsouhlasí, že auto měl půjčené, ale dál ho půjčil Lojzovi, úřad to velmi pravděpodobně posoudí tak, že jsi nesdělili údaje o totožnosti řidiče vozidla a přestupek se vrátí opět k tobě, ale už jako správní delikt. Navíc § 10 odst. 1 písm. d) Zákona o silničním provozu uvádí: „Provozovatel vozidla nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti“ (sankce 5-10 000 Kč). Z tohoto lze dovodit povinnost provozovatele znát celý „řetěz“ až po řidiče... vozidlo svěří jedné osobě a ta jej následně svěří další osobě, provozovatel vozidla musí znát konečného řidiče. Úřady a soudy to velmi pravděpodobně nebudou mít problém ze shora uvedeného ustanovení dovoditx-man píše:řekne, že auto půjčil a komu, tak splní svojí povinost nahlásit to.
Ta osoba, která ho měla půjčený se už může vymluvit, že to půjčila osobě blízké.
Vymlouvání na osobu blízkou nemůže majitel auta, ale další osoba už jo na ní už se to nevztahuje:)
Pokud chcete nějak spekulovat, tak zkuste najít člověka s řidičákem, který v době spáchání přestupku žil a v době projednávání přestupku již nežije... V tomto případě totiž správní orgán nemůže řízení ani zahájit, neboť § 66 odst. 1 písm. c) Zákona o přestupcích stanoví, že „správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku zemřela před zahájením řízení“...
daniel.j
Varianta výmluvy na cizince může být komplikovaná a teprve praxe ukáže, jak se k tomu správní orgány postaví...
Např. obešlou cizince dopisem... pokud se dopis vrátí jako nedoručený, lze aplikovat § 22 Správního řádu: „Pokud se adresátům, kteří se zdržují v cizině ... nepodaří písemnost doručit, ustanoví jim správní orgán opatrovníka.“ Opatrovník samozřejmě bude vhodný pro orgán, aby následně mohl po provedení formálního řízení věc uzavřít s tím, že spáchání skutku nebylo prokázáno = věc se vrací k tobě jako správní delikt.
Další variantou by mohla být varianta, kdy sice dopis bude doručen, ale cizinec nebude nijak reagovat. V takovém případě by měl orgán věc projednat v souladu s § 74 odst. 1 Zákona o přestupcích: „V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.“
Zajímavé bude, jak se úřady v praxi postaví k situaci, kdy se ze zahraničí nebudou vracet dopisy ani doručenky. V tomto případě by si úřady měly s adresátem marně dopisovat... až po uplynutí lhůty odpovědnost za přestupek zanikne.