Vážení zkušení esterifikanti....
Moderátoři: šulda, radluk, Moderátoři
.
Před tím než to naleješ do nádže je dobrý vzít vzorek a protřepat s vodou. Když se ti vytvoří emulze a do pár minut se neoddělí voda, je v esterifikátu zbytek sádla nebo nezreagovaného oleje a bude zle. Pokud se jen zakalí je to ok, stačí vysušit.

toto je emulze, jedna mi už 2měsíce stojí na stole a ani náznak oddělení !!!

toto je emulze, jedna mi už 2měsíce stojí na stole a ani náznak oddělení !!!
Škoda 1.9, 81
-
- Aktivista
- Příspěvky: 33741
- Registrován: 23 pro 2007, 12:51
- Bydliště: Strážnice
-
- Aktivista
- Příspěvky: 33741
- Registrován: 23 pro 2007, 12:51
- Bydliště: Strážnice
Tak se mi povedlo udělat ester sádla s teplotou tuhnutí pod 5°C, pomohlo povaření s hcl, akorát se to při tom povaření povedlo pěkně připálit, takže teď v tom plave pěknej černej bordel a celý to má barvu spíš jak ten glycerín. Než ten sud schladl pod 100°C, trvalo to 5 hodin.
No nic, fusekle to jistí.
No nic, fusekle to jistí.

Rudolf Diesel to taky nekrmil naftou.
-
- Aktivista
- Příspěvky: 33741
- Registrován: 23 pro 2007, 12:51
- Bydliště: Strážnice
Zdravím,
jsem tady nový. Zajímá mě výroba vlastní bionafty, ani tak z ekonomických důvodů jako spíš z pohledu soběstačnosti a zvědavosti. Pár zkušeností mám, třeba s výrobou saponátů a různých složitějších potravinářských produktů. Nejdříve jsem hledal na serverech zahraničních, pak jsem si pročetl toto fórum, základnímu výrobnímu postupu jsem porozuměl. Zajímalo by mne, jak dosáhnout pouze samotnou výrobou nebo přidáním dalších aditiv co nejdokonalejšího produktu, jestli to jde, a co nejvíce eliminovat ty negativní dopady (co jsem se tak dočetl): kouřivost při spalování, poškození pryž. částí, tuhnutí při nízkých teplotách. Produkt bych zkoušel na VW Transporter Shuttle, 2,5 TDI, r 2003, 175hp. Mám přístup k laboratornímu vybavení a materiálu, takže se v tom rád pohrabu. Předem děkuji.
jsem tady nový. Zajímá mě výroba vlastní bionafty, ani tak z ekonomických důvodů jako spíš z pohledu soběstačnosti a zvědavosti. Pár zkušeností mám, třeba s výrobou saponátů a různých složitějších potravinářských produktů. Nejdříve jsem hledal na serverech zahraničních, pak jsem si pročetl toto fórum, základnímu výrobnímu postupu jsem porozuměl. Zajímalo by mne, jak dosáhnout pouze samotnou výrobou nebo přidáním dalších aditiv co nejdokonalejšího produktu, jestli to jde, a co nejvíce eliminovat ty negativní dopady (co jsem se tak dočetl): kouřivost při spalování, poškození pryž. částí, tuhnutí při nízkých teplotách. Produkt bych zkoušel na VW Transporter Shuttle, 2,5 TDI, r 2003, 175hp. Mám přístup k laboratornímu vybavení a materiálu, takže se v tom rád pohrabu. Předem děkuji.
Tak jsem zkoušel esterifikovat tu slavnou slunečnici za 22,20 z globusu, za 24hodin se to ani nehlo, tak jsem byl nucen vytáhnout zkumavky.
Teda řeknu, esterifikovatelnost srovnatelná se sádlem, pod 60°C se nic neděje a po ohřátí nad a natlakování byl výsledek celkem zajímavej:

Ester vypadá doslova jak voda.
Těch 60 flašek, co mám koupených ještě zpracuju, ale víc toho kupovat nebudu, příliš pracný...
Teda řeknu, esterifikovatelnost srovnatelná se sádlem, pod 60°C se nic neděje a po ohřátí nad a natlakování byl výsledek celkem zajímavej:

Ester vypadá doslova jak voda.

Těch 60 flašek, co mám koupených ještě zpracuju, ale víc toho kupovat nebudu, příliš pracný...
Rudolf Diesel to taky nekrmil naftou.
Je, výtěžnost bude asi horší, než u řepky. Ale půjdou z něj dobře dělat mejdla, po podchlazení pěkně ztuhnul a už neroztál a má tu správnou konzistenci.radluk píše:Hranicka:
Zajimavy experiment, fakt. Ta barva je zvlastni, z novych oleju ma ester uplne jinou barvu, krasne svetlou, ale tohle je sila. Tmave na spodu glycerin? Neni ho nejak moc v pomeru ku "vode"?
Rudolf Diesel to taky nekrmil naftou.