TEPLOMĚR do 600°C a vyše na hlídani teploty při pyrolizovani

..jak jezdit na Slunečnicový, Řepkový, Olivový a podobné oleje ... a nebo, jestli někdo ještě jezdí na naftu, tak o naftě :-) či bionaftě

Moderátoři: šulda, radluk, Moderátoři

Odpovědět
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

TEPLOMĚR do 600°C a vyše na hlídani teploty při pyrolizovani

Příspěvek od ezop »

Potřeboval bych poradit kde sehnat naky slušny budík s čidlem ktery pichnu do deklu třeba od sudu a bude mi ukazovat teplotu uvnitř sudu. Začal jsem trošku pyrolízovat a potřebuji hlídat teplotu.Koukal jsem po netu a jsou tam same venkovní teploměry a laserove ... ale žadnen kterej by se hodil.
Dr.Spiegel
Přispěvovatel
Příspěvky: 871
Registrován: 23 pro 2013, 07:41
Bydliště: Praha

Příspěvek od Dr.Spiegel »

Co to je...ta.....pyrolýza?
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

Pyrolýza (řecky pýr = oheň, lysis = rozpuštění) je fyzikálně-chemický děj, řadící se do relativně široké skupiny termických procesů. Termickými procesy jsou v praxi míněny technologie, které působí na odpad teplotou, jež přesahuje mez jeho chemické stability. Tato obecná definice zahrnuje velmi široké rozmezí teplot používaných v jednotlivých technologiích (300 - 2000 °C), přičemž není brána v úvahu chemická povaha probíhajících dějů. Z tohoto důvodu mohou být termické procesy dále děleny do 2 kategorií, a to na:

procesy oxidativní - v reakčním prostoru je obsah kyslíku stechiometrický nebo vyšší vzhledem ke zpracovávanému materiálu (nízkoteplotní a vysokoteplotní spalování),
procesy reduktivní - v reakčním prostoru je obsah kyslíku nulový nebo substechiometrický (pyrolýza a zplyňování).
K tomuto rozdělení je však třeba dodat, že některé, zejména zplyňovací, procesy nepoužívají jako oxidační médium molekulární kyslík, ale jiné oxidanty, především CO2 a H2O.

Pyrolýzou je míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek. Z technologického hlediska lze pyrolýzní procesy dále rozdělit dle dosahované teploty na:

nízkoteplotní (< 500 °C),
středněteplotní (500-800 °C),
vysokoteplotní (> 800 °C).
V závislosti na dosažené teplotě, lze při pyrolytickém procesu pozorovat řadu dějů, které je možné pro jednoduchost rozdělit do 3 teplotních intervalů. V oblasti teplot do 200 °C dochází k sušení a tvorbě vodní páry fyzikálním odštěpením vody. Tyto procesy jsou silně endotermické. V rozmezí teplot 200 až 500 °C následuje oblast tzv. suché destilace. Zde nastává ve značné míře odštěpení bočních řetězců z vysokomolekulárních organických látek a přeměna makromolekulárních struktur na plynné a kapalné organické produkty a pevný uhlík. Ve fázi tvorby plynu v oblasti teplot 500 až 1200 °C jsou produkty vzniklé suchou destilací dále štěpeny a transformovány. Přitom jak z pevného uhlíku, tak i z kapalných organických látek vznikají stabilní plyny, jako je H2, CO, CO2 a CH4.

Většina v současné době provozovaných pyrolýzních systémů je založena na termickém rozkladu odpadu v rotační peci vytápěné zevně spalinami, které vznikají z následného spalování pyrolýzních plynů v tzv. termoreaktoru. Pyrolýzní jednotky bývají vhodné pro šaržovitý provoz pro odpad, který nemá příliš vysoký obsah škodlivin a nemá tendenci ke spékání. Zbytek energie ze spálení plynů, která se nespotřebuje na ohřev vsádky se využívá v kotlích na odpadní teplo k výrobě páry nebo teplé užitkové vody. Jiný modernější přístup, který je uvažován mimo jiné v rámci této práce, předpokládá využití pyrolýzního plynu jako chemické suroviny nebo jako topného plynu např. pro motory kogeneračních jednotek.

Dříve relativně skeptický pohled na možnosti materiálového a energetického využití pyrolýzních produktů se v posledních letech dosti podstatně mění. Příkladem může být velký rozvoj technologií zpracovávajících převážně odpadní biomasu v USA. Rozvíjí se mimo jiné zpracování odpadního dřeva a dalších substrátů dříve skládkovaných, čímž se rozšiřuje rozsah užitých zdrojů. Stoupá též zájem o energetické využívání chlévské mrvy a kejdy, protože se zpřísňují předpisy zajišťující ochranu zemského povrchu a spodních vod před znečištěním. Technologie, které na základě rychlé pyrolýzy vyrábějí vysoce kvalitní pyrolýzní olej (většinou z dřevních pilin), se už dostaly v posledních létech na komerční úroveň. Ačkoli hlavní upotřebení kvalitního dřevního oleje je v oblasti biochemie, probíhá výzkum jeho užití i jako náhradního paliva, např. po úpravě pro pohon pomaloběžných lodních a podobných velkoobsahových dieselových motorů nebo spalovacích turbín. Některé společnosti dodávají na trh malé agregáty na využívání zplynované práškové biomasy s výkonem 12 až 400 kW určené především pro rozvojové země. Několik výrobců dodává malé spalovací turbíny s výkony o rozsahu 30 až 75 kW. Tyto mikroturbíny jsou miniaturními spalovacími turbínami, jejichž rychloběžná rotační součást - vlastní turbína - se ve vysokých otáčkách pohybuje na vzduchových ložiskách.

Rychlá pyrolýza[editovat | editovat zdroj]
Je to jeden z nejnovějších procesů ve skupině technologií, které mění biomasu ve formě dřeva a jiných odpadních materiálů na produkty vyšší energetické úrovně, jako jsou plyny, kapaliny a pevné látky. Jejím primárním energetickým produktem je kapalina - bioolej, kterou lze snadno skladovat a přepravovat. Je to tmavě hnědá kapalina s hustotou asi 1,2 kg/dm3, výhřevností 16-19 MJ/kg. Nezbytným krokem pro omezení obsahu vody v biooleji je předsoušení biomasy na vlhkost nižší než 10 % (výjimečně až 15 %). Správný průběh pyrolýzního procesu je dán extrémně rychlým přívodem tepla do suroviny, udržováním potřebné teploty, krátkou dobou pobytu par v reakční zóně a co nejrychlejším ochlazením vzniklého produktu.

Produkci tekutého paliva pyrolýzou lze uskutečnit z libovolného biopaliva. Procesy rychlé pyrolýzy jsou intenzivně vyvíjeny řadou institucí a výrobců zejména během posledních deseti let. Biomasu je nutno před vstupem do reaktorů rozdrtit na požadovanou velikost (různou podle typu reaktoru), což zabezpečuje rychlý průběh reakce a snadnou separaci pevných částí. Topení může být provedeno různými způsoby, např. recirkulováním horkého písku nebo plynů, přídavným spalováním nebo horkými stěnami.
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

Uživatelský avatar
blacklight
Přispěvovatel
Příspěvky: 381
Registrován: 14 říj 2011, 12:55

Příspěvek od blacklight »

Podívej se na "K-type thermocouple probe" třeba na ebay.
Mělo by to měřit od 0 do 600 stupňů.

Kdybys potřeboval jen to čidlo, tak bych určitě nějaké našel. Kdysi jsem jich omylem objednal 5 - tak bych ti je věnoval na "vědu a výzkum". Bude ale potřeba na to čidlo připojit něco, co ukazuje teplotu, protože jsem objednal samotné čidlo.
Octavia 1.9 TDI
Golf 2.0 TDI
EX: Lancia Lybra SW 1.9 JTD, Lancia Thesis 3,2 V6, LPG Opel Meriva LPG
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

to cos napsal že mam kuknout na ebay tak jsou tež jen samostatne čidla bez měřáku. Věnoval jsem se tomu hledání více a docela dostačující jsem našel zde.
http://www.regulace-termostaty.cz/10118 ... -chromovy/

jen budu muset sehnat k tomu jímku nebo jak se to jmenuje nevím jak bych ho tam nainstaloval když to nema žádny závit.
Uživatelský avatar
Pelep
Přispěvovatel
Příspěvky: 367
Registrován: 08 črc 2014, 17:07
Bydliště: Jižní Čechy

Příspěvek od Pelep »

Pak se poděl o zkušenosti a za nějakou tu fotku by se tady taky nikdo určitě nezlobil :-) Taky jsem to chtěl zkusit a nejspíš zkusim až sleze sníh :-D
BMW E46 328i automat LPG
Passat b5 1.9 TDI-PD 85 kW 4Motion
EX:
BMW 318 TDS, chip, kat i egr pryč, jezdim na friťák nebo vyjetou hydrauliku.
Peugeot 106 1.4 Sport, Felda 1.3, Opel Kadett, Mazda 121
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

no (LOL) jednoduše a řečeno dělal jsem s tím co bylo doma takže kvalita žádna :D Zkoušel jsem vypyrolízovat vyjetej olej. První test dopadl tak že mi výpary utíkaly z poddekla a do trubky šlo velmi málo ale šlo a kapala z tama světležluta kapalina.A výpary co z tama šli tak hořely jako blázen. Druhej pokus dopadl už špatně :D Zkoušel jsem udělat těsnění pod dekl ale nebylo z čeho tak jsem dal hadici ale ta se hned rozpustila. Největší pruser byl když mi nekde praskla nadoba a ten olej začal nekontrolovatelně hořet a nádoba začla skákat bouchat třepat se nešlo to uhasit zacpal jsem komin a přivod vzduchu ale vzdy to jen zadymilo a pak jeblo :D zkoušel jsem vodu ale do rozpáleneho oleje (LOL) Smrad jak cyp se to plazilo po dědině bo byla inverze a nešlo to navrch no vzdal jsem to musím udělat lepší kotel.
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Pelep
Přispěvovatel
Příspěvky: 367
Registrován: 08 črc 2014, 17:07
Bydliště: Jižní Čechy

Příspěvek od Pelep »

Pěkný, držim ti palce, určitě to vypiuješ, napoprvý se většinou nic moc nepodaří :)
BMW E46 328i automat LPG
Passat b5 1.9 TDI-PD 85 kW 4Motion
EX:
BMW 318 TDS, chip, kat i egr pryč, jezdim na friťák nebo vyjetou hydrauliku.
Peugeot 106 1.4 Sport, Felda 1.3, Opel Kadett, Mazda 121
pepe276
Aktivista
Příspěvky: 1094
Registrován: 23 led 2010, 10:25
Bydliště: Praha a okolí

Příspěvek od pepe276 »

S tou jímkou si vůbec nedělej hlavu a nikde jí složitě nesháněj. Jako jímku do ohřevu filtrace na použitého friťáku jsem vzal staré smaltované víko z bojleru, co je v něm zastrčený termostat a je přišroubované 6, nebo 8 šroubama k tělu bojleru a odříznul z něj flexou takovou na 1 konci zaslepenou trubku - jímku, oklepal smalt a céóčkem to zavařil do filtrace oleje a teď v tom mám teploměr. Druhou na tepelný spínač jsem neměl, vzal jsem slabou trubku, aby to toho šel suvně konec spínače, konec jsem zaslepil-zavařil CO2 a celé to zase zavařil do filtrace. Funguje to obojí tak, jak má a naprosto bez problémů. Použil jsem teplovodivou pastu, pro lepší přenos tepla.
Zajeď do nejbližšího sběrného dvora, kup jim kafe a určitě tě nechají si to z nějakého vyhozeného bojleru odmontovat :-)
Pokud bys potřeboval větší průměr, tak kup obyčejnou trubku a udělej to z ní.
Nebo pokud ani to ne, tak inspirace tady... http://www.regulus.cz/cz/jimka-7x8-100-mm-pro-1-cidlo
Peugeot Boxer 2.5TDi THX 79kW 1998
Peugeot 106 1.0 CDZ 37kW 1998
Citroen Jumpy 1.9TD 68 kW 1997
Citroen Berlingo 1.9D 51 kW 2000
Uživatelský avatar
Petr H.
Přispěvovatel
Příspěvky: 523
Registrován: 26 dub 2007, 18:20

Příspěvek od Petr H. »

ezop píše:no (LOL) jednoduše a řečeno dělal jsem s tím co bylo doma takže kvalita žádna :D Zkoušel jsem vypyrolízovat vyjetej olej. První test dopadl tak že mi výpary utíkaly z poddekla a do trubky šlo velmi málo ale šlo a kapala z tama světležluta kapalina.A výpary co z tama šli tak hořely jako blázen. Druhej pokus dopadl už špatně :D Zkoušel jsem udělat těsnění pod dekl ale nebylo z čeho tak jsem dal hadici ale ta se hned rozpustila. Největší pruser byl když mi nekde praskla nadoba a ten olej začal nekontrolovatelně hořet a nádoba začla skákat bouchat třepat se nešlo to uhasit zacpal jsem komin a přivod vzduchu ale vzdy to jen zadymilo a pak jeblo :D zkoušel jsem vodu ale do rozpáleneho oleje (LOL) Smrad jak cyp se to plazilo po dědině bo byla inverze a nešlo to navrch no vzdal jsem to musím udělat lepší kotel.
;) už jsem o tom BUM psal v tématu výroba nafty z pneu.... ale teď už jsem klidnější, porodní zkušenosti už máš. Zjistil si to samé co já. Včetně toho děravého kotle. (rofl) Ale každopádně držím palce.

A přeji hodně štěstí, trpělivosti, zdraví v novém roce všem.
Naposledy upravil(a) Petr H. dne 01 led 2015, 17:13, celkem upraveno 1 x.
nemám žádnou kárku na naftu...
Uživatelský avatar
Petr H.
Přispěvovatel
Příspěvky: 523
Registrován: 26 dub 2007, 18:20

Příspěvek od Petr H. »

Double.
nemám žádnou kárku na naftu...
ezop
Přispěvovatel
Příspěvky: 825
Registrován: 05 zář 2012, 20:00

Příspěvek od ezop »

D dik tobě taky štastny nový... o tom tvojem "bum" vím :D ja se ale nevzdám a dopiluju to až dokonce (LOL)
Odpovědět

Zpět na „Jak se jezdí na rostlinu, nebo i na naftu“