ASV 81kW - jemnější rozprášení paliva
Moderátoři: šulda, Moderátoři
ASV 81kW - jemnější rozprášení paliva
Vím, že jsem v tomto fóru tak trochu za exota, ale na druhou stranu je tu pár lidí, co tomu opravdu rozumí a dokáží poradit.
K věci.
Když vyměním (zvětším) hlavu u vstřikovacího čerpadla, ale ponechám stávající (v sérii montované) trysky:
1) dojde ke zvýšení vstřikovacího tlaku a tím i jemnějšímu rozprášení paliva
2) vstříkne se tím pádem za stejný časový úsek více paliva, nebo opačně řečeno, sníží se čas potřebný na vstříknutí shodného množství paliva.
PS: nebo bude nutné trysky nastavit na vyšší tlak?
Důvodem není zvýšení výkonu, ale naopak práce motoru ve velmi nízkém až max. středním zatížení a dodání ŘJ určeného množství paliva co nejdříve po překonání HÚ.
K věci.
Když vyměním (zvětším) hlavu u vstřikovacího čerpadla, ale ponechám stávající (v sérii montované) trysky:
1) dojde ke zvýšení vstřikovacího tlaku a tím i jemnějšímu rozprášení paliva
2) vstříkne se tím pádem za stejný časový úsek více paliva, nebo opačně řečeno, sníží se čas potřebný na vstříknutí shodného množství paliva.
PS: nebo bude nutné trysky nastavit na vyšší tlak?
Důvodem není zvýšení výkonu, ale naopak práce motoru ve velmi nízkém až max. středním zatížení a dodání ŘJ určeného množství paliva co nejdříve po překonání HÚ.
Škoda Octavia I, 1,9 TDi, 81kW (ASV) postupně přestavovaná na Greenline.
- martinsidlo
- Aktivista
- Příspěvky: 4643
- Registrován: 06 pro 2009, 15:24
- Bydliště: Praha 5
Teda nic proti tobě ale běž pracovat do výzkumáku motorových vozidel. Tam na tyto pokusy budeš mít dost času.
Tvoje teorie není špatná ale dlouhodoběji nevyzkoušená. Může mít mouchy i vážnější.
Tvoje teorie není špatná ale dlouhodoběji nevyzkoušená. Může mít mouchy i vážnější.
Simson Enduro S 51(70 ccm) ex
Lada 1200 S(1500 ccm) 74 ex
Seat Cordoba Sdi AEY 98 ex
OI Combi TDi ASV 1xxPs,2xxNm,740tis.km brzdy 312 x 280 chlazené
OI Combi TDi ASZ (TDI FUN 186Ps,415Nm)brzdy 312 x 280 chlazené
Lada 1200 S(1500 ccm) 74 ex
Seat Cordoba Sdi AEY 98 ex
OI Combi TDi ASV 1xxPs,2xxNm,740tis.km brzdy 312 x 280 chlazené
OI Combi TDi ASZ (TDI FUN 186Ps,415Nm)brzdy 312 x 280 chlazené
1 i 2 je správně, ovšem je otázka, co se tím má dosáhnout a jaký rozdíl oproti sérii to udělá. Jestli to vůbec bude měřitelné a zase samozřejmě bude mít vyšší odpor vstřikovací čerpadlo. V nízkých otáčkách to bude rozdíl nepatrný, tam je času na hoření spousty. Tam by bylo zajímavé to změřit, jestli zvýšení tlaku vstřikování a lepší rozprášení alespoň vyrovná energii potřebnou na zvýšení vstřikovacího tlaku.
Sharan 1,9 PD 115PS AUY- 225 PS a 500Nm turbo GTD1752VRL Sharan 2,0 CFFB 140PS turbo GTD1752VRK-REA, - 226PS a 465Nm, OIII 2,0TDI 150PS - 182 PS a 417Nm vše od Dieselpoweru. KTM SMT 990 115PS www.zvsagro.cz E-Golf 100kW zatím série
Větší průměr pístku v rozdělovací hlavě dá víc nafty. U sériových vstřikovačů se zvýší množství nafty, ale rozprach zůstane stejný. Je to dáno otevíracím tlakem vstřikovače. Musel bys zkusit nastavit větší otvírací tlaky. Ale u dvoupružinových vstřikovačů to bude v domácích podmínkách nezměřitelný. Tedy i smysluplně nenastavitelný.
Audi A6 Avant Quattro 1996 (C4) 2.5TDI AEL 103kW
Audi 80 (B4) 1994 1.9TDI 1Z 66kW
Audi 80 (B4) 1994 1.9TDI 1Z 66kW
Ale neodporují. Rozprach - myšleno velikost kapiček nafty se nezlepší. Na to má vliv tlak/velikost trysky. Vstřikovací tlak bude stejný, na to má vliv nastavení vstřikovače, jen množství bude větší, čili při stejném tlaku tam bude proudit o něco delší dobu. rozhodí se tím křivka vstřiku prvního vs. druhého stupně vstřikovače.
Audi A6 Avant Quattro 1996 (C4) 2.5TDI AEL 103kW
Audi 80 (B4) 1994 1.9TDI 1Z 66kW
Audi 80 (B4) 1994 1.9TDI 1Z 66kW
Asi bych potřeboval nějakou literaturu, abych si moh nastudovat, jak ty mý konkrétní vstřikovače vevnitř vypadaj, jak se seřizujou a jakej je princip jejich fce.¨
Po přečtení příspěvků v diskuzi je mi jasné, že:
1) otevření vstřikovače má na starosti jehla, na kterou působí 2 pružiny
2) první pružina bude nastavena na nějaký otevírací tlak a jakmile tedy bude tlak v potrubí od čerpadla vyšší, tak se vstřikovač otevře. K čemu tedy ta druhá pružina?
Druhá část úvah spočívá v tom, že:
4) větší průměr hlavy při stejném zdvihu pístku musí zcela jednoznačně dosáhnout vyššího tlaku paliva oproti menší hlavě, protože jsem přesvědčen, že ten tlak v tom potrubí před vstřikovačem není konstantní po celou dobu vstřikování.
Po přečtení příspěvků v diskuzi je mi jasné, že:
1) otevření vstřikovače má na starosti jehla, na kterou působí 2 pružiny
2) první pružina bude nastavena na nějaký otevírací tlak a jakmile tedy bude tlak v potrubí od čerpadla vyšší, tak se vstřikovač otevře. K čemu tedy ta druhá pružina?
Druhá část úvah spočívá v tom, že:
4) větší průměr hlavy při stejném zdvihu pístku musí zcela jednoznačně dosáhnout vyššího tlaku paliva oproti menší hlavě, protože jsem přesvědčen, že ten tlak v tom potrubí před vstřikovačem není konstantní po celou dobu vstřikování.
Škoda Octavia I, 1,9 TDi, 81kW (ASV) postupně přestavovaná na Greenline.
- turbo kamna power
- Aktivista
- Příspěvky: 4221
- Registrován: 15 dub 2008, 20:32
- Bydliště: Praha
??? To jako vážně? Otevírací tlak vstřikovače je přece jen (už dle názvu) tlak, při kterém se vstřikovač otevře, ale v průběhu vstřiku tlak dále roste, vstřikovací tlak je u rotačky ve špičce tuším kolem 900 bar.Petr-A6C4 píše:Větší průměr pístku v rozdělovací hlavě dá víc nafty. U sériových vstřikovačů se zvýší množství nafty, ale rozprach zůstane stejný. Je to dáno otevíracím tlakem vstřikovače. Musel bys zkusit nastavit větší otvírací tlaky. Ale u dvoupružinových vstřikovačů to bude v domácích podmínkách nezměřitelný. Tedy i smysluplně nenastavitelný.
Můj názor: 1) i 2) je správně, mám stejný názor jako MirekX, dle mě benefity 11 mm hlavy požere vyšší příkon čerpadla.
jen pro info: ÚVMV už neexistuje, teď je to TÜV SÜD. A jestli myslíš, že tam někdo má dost volného času na to zkoumat starou rotačku, tak to jsi opravdu hodně mimo.martinsidlo píše:Teda nic proti tobě ale běž pracovat do výzkumáku motorových vozidel. Tam na tyto pokusy budeš mít dost času.
Tvoje teorie není špatná ale dlouhodoběji nevyzkoušená. Může mít mouchy i vážnější.
Golf mk1 mTDI ...powered by Holz-tdi
Golf mk3 GTI "20 jahre" TDI ...powered by Moravia-Tuning
Ibiza 6k2 1.8T Cupra ...in progress
Audi A2 1.4 16V
Volvo V70 II D5
Golf mk3 GTI "20 jahre" TDI ...powered by Moravia-Tuning
Ibiza 6k2 1.8T Cupra ...in progress
Audi A2 1.4 16V
Volvo V70 II D5
Tak jsem ve svých úvahách trochu pokročil.
Pochopil jsem funkci těch dvou pružin v těch vstřikovačích a v kombinaci s větší hlavou vstřikovacího čerpadla je jasný, že se zkrátí doba, kdy probíhá pilotní vstřik, protože o něco rychleji dojde k nárůstu tlaku. Tím se dřív stlačí i ta druhá pružina a díky dalšímu nárůstu tlaku nad úroveň toho původního s menší hlavou dojde i ke zkrácení času pro vstříknutí původní dávky paliva. Jenže:
Když budu aproximovat načtené zkušenosti s opotřebením vnitřku čerpadla a horší startovatelností, tak mně vychází, že ŘJ to opotřebení vlastně nepozná a bláhově si myslí, že když dává pokyn ke vstříknutí určitého množství paliva, tak to taky vstřikovací čerpadlo zařídí. To znamená, že se vstřikované množství paliva neměří, ale vzhledem ke konstrukci a fci čerpadla jaksi předpokládá. Takže teda ŘJ motoru nepozná, že byla vyměněna ta hlava za větší. Předpokládám tedy, že aby se zároveň nevstřikovalo větší množství paliva, tak se musí předělat všechny mapy, nebo tam stačí změnit jen nějakou konstantu?
Při zkrácené době vstřikování, když se palivo vstříkne dříve po HÚ, tak se zvýší teplota hoření a bude větší energie spalin = tlak nad pístem. To dle Carnotova cyklu znamená vyšší účinnost využití energie z paliva a zároveň vyšší emise NOx a zároveň tvrdší běh motoru s vyšším namáháním pístů, čepů, ojnic, kliky atd., což tento motor v poho vydrží.
Výše diskutující MirekX a Turbo kamna power naznačili, že ten výkonový přínos ale pravděpodobně sežere vyšší příkon pro pohon samotného čerpadla.
Bohužel se zde asi nedozvím a abych nekřivdil, tak asi ani nikde jinde, jestli to někdo odzkoušel a s jakými výsledky.
Pochopil jsem funkci těch dvou pružin v těch vstřikovačích a v kombinaci s větší hlavou vstřikovacího čerpadla je jasný, že se zkrátí doba, kdy probíhá pilotní vstřik, protože o něco rychleji dojde k nárůstu tlaku. Tím se dřív stlačí i ta druhá pružina a díky dalšímu nárůstu tlaku nad úroveň toho původního s menší hlavou dojde i ke zkrácení času pro vstříknutí původní dávky paliva. Jenže:
Když budu aproximovat načtené zkušenosti s opotřebením vnitřku čerpadla a horší startovatelností, tak mně vychází, že ŘJ to opotřebení vlastně nepozná a bláhově si myslí, že když dává pokyn ke vstříknutí určitého množství paliva, tak to taky vstřikovací čerpadlo zařídí. To znamená, že se vstřikované množství paliva neměří, ale vzhledem ke konstrukci a fci čerpadla jaksi předpokládá. Takže teda ŘJ motoru nepozná, že byla vyměněna ta hlava za větší. Předpokládám tedy, že aby se zároveň nevstřikovalo větší množství paliva, tak se musí předělat všechny mapy, nebo tam stačí změnit jen nějakou konstantu?
Při zkrácené době vstřikování, když se palivo vstříkne dříve po HÚ, tak se zvýší teplota hoření a bude větší energie spalin = tlak nad pístem. To dle Carnotova cyklu znamená vyšší účinnost využití energie z paliva a zároveň vyšší emise NOx a zároveň tvrdší běh motoru s vyšším namáháním pístů, čepů, ojnic, kliky atd., což tento motor v poho vydrží.
Výše diskutující MirekX a Turbo kamna power naznačili, že ten výkonový přínos ale pravděpodobně sežere vyšší příkon pro pohon samotného čerpadla.
Bohužel se zde asi nedozvím a abych nekřivdil, tak asi ani nikde jinde, jestli to někdo odzkoušel a s jakými výsledky.
Škoda Octavia I, 1,9 TDi, 81kW (ASV) postupně přestavovaná na Greenline.