auto

Kde lze zakoupit

Obchodní podmínky

TOPlist

Projekt - Nürburgring 24h



Obsah:



Články, aktuality

24.5.2009 Nürburgring 24h: průběh a konec závodu (článek zde)
22.5.2009 Nürburgring 24h: druhá část kvalifikace (článek zde)
21.5.2009 Nürburgring 24h: 1. úspěchy v kvalifikaci (článek zde)
28.4.2009 1. místo závod RCN Nürburgring (článek zde)
11.4.2009 Nürburgring 24h projekt: první testy (článek zde)
2.11.2008 Report ze závodu 2.11. - Nürburgring (článek zde)



(zpět na začátek)



Nürburgring, alias "Zelené peklo" - historie a současnost



Aktuální foto z hlavní brány Nordschleife:
(nový snímek každou minutu - je nutné provést znovunačtení stránky - refresh - v prohlížeči)

entrance webcam


Nürburgring je německý motoristický okruh, na kterém se již mnoho desítek let pořádají automobilové a motocyklové závody. Jeho originální trať vedla mezi městy Adenau, Nürburg a Müllenbach. Takovým jakýmsi středem dění bylo městečko Nürburg o rozloze 3,6 km2 se 160 obyvateli, které je dnes vlastně známé jen díky závodnímu okruhu. Dominuje mu stejnojmenný hrad s vysokou věží, který byl postaven v roce 1166 pravděpodobně hrabětem Ulrichem z Nürburgu. Po určitý čas sloužil také jako věznice nebo i zdroj stavebního kamene. Od roku 1953 je ve státní správě a byl částečně opraven. V městečku najdete mnoho zajímavého, třeba také testovací centrum BMW divize M.

Jako o velkolepém projektu závodní dráhy se o Nürburgringu v Německu začalo uvažovat již na počátku dvacátých let 20. století. Do té doby se jezdily motoristické závody v pohoří Eifel na běžných, veřejných komunikacích. Záležitost to byla samozřejmě velmi nebezpečná, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě zcela nové závodní trati, která měla směle konkurovat trati slavného závodu Targa Florio v Sicilských horách v Itálii. Stavba tohoto projektu měla za účel zároveň dát práci místním lidem a zvýšit turistický ruch. Nezanedbatelný byl také záměr ukázat světu, čeho všeho jsou němečtí projektanti a stavitelé schopni, a zároveň zajistit německým závodníkům to nejlepší zázemí pro jejich vítězné snahy. Architekt Gustav Eichler tuto trať navrhl a po jejím schválení se začala stavět již v září roku 1925. Pro veřejnost byla otevřena 18. června 1927. Sestávala ze dvou samostatných částí, delší tzv. Nordschleife o délce 22.810 m a kratší tzv. Sudschleife o délce 7.747 m. Protože tyto dvě trati měly společnou část, kde byly umístěny boxy, bylo možno při závodu využívat trať o maximální délce 28.265 m, ačkoliv existovaly dokonce 4 možné konfigurace délky a tím i jejího využití. Tato trať měla 174 zatáček a po celé délce se šíře trati pohybovala mezi 8 a 9 metry. V celé délce se trať používala až do roku 1939.

Hned druhý den po jejím otevření se zde konalo Mistrovství světa motocyklů, první Grand Prix pak následovala o měsíc později - v červenci. Protože trať byla až příliš dlouhá, následující závody Grand Prix se jezdily již jen na Severní smyčce a motocyklové závody a a další menší akce se pořádaly na Jižní smyčce. Z vynikajících závodníků těchto let je dobré připomenout jména jako Rudolf Caracciola (po něm je také pojmenována dodnes zatáčka Caracciola-Karussell), dále např. Tazio Nuvolari a Bernd Rosemeyer. Po druhé světové válce se v 50-tých letech na okruh vrátila Německá Grand Prix jako součást šampionátu F1 (s výjimkou roku 1959, kdy se jela v Berlíně). Za volanty se objevovala slavná jména jako Alberto Ascari, Juan Manuel Fangio, Stirling Moss, Jackie Stewart, nebo Jacky Ickx. Sir Jackie Stewart pilot a trojnásobný šampion F1 je také autorem dnes nejvíce používaného názvu Zelené peklo (Green Hell, Grünne Hölle) pro původní okruh Nordschleife. Vyjádřil se kdysi také v tom smyslu, že kdyby si někdy trať pomalu projel a viděl všechna její nebezpečí, tak už by na ní nikdy nezávodil…. Severní smyčka je závodní okruh, který je totiž velmi nebezpečný, neboť ve většině zatáček nejsou vůbec žádné únikové zóny a do jiných není téměř vůbec vidět. A hlavní věc - v žádné části trati nejsou stejné adhezní podmínky. Proto je také tak oblíbený do dnešních dnů pro testování všech možných i nemožných konceptů automobilových supersportů.

Okruh začal být čím dál tím více nebezpečný, protože závodní auta průběhem času neustále zvyšovala svoji rychlost tak, jak se zlepšovala jejich technika. Proto také byla v roce 1967 přidána do cílové rovinky šikana Hohenrain, která měla přispět jako zpomalující prvek. Avšak po několika smrtelných nehodách, a to ne jen na této závodní dráze, se v roce 1970 jezdci F1 rozhodli pro bojkot nebezpečných tratí, dokud nebude zvýšena bezpečnost na okruzích. Z tohoto důvodu se konala Německá GP na okruhu Hockenheim a v roce 1971 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce trati na Nürburgringu, přičemž se upravily nerovnosti na trati, přibyla bezpečnější svodidla a snížil se počet zatáček srovnáním některých úseků trati, které již nevyhovovaly zvýšeným rychlostem při závodech. Německá GP se proto mohla opět vrátit na Nürburgring.

Další větší úprava byla provedena v roce 1973, kdy byla trať rozšířena a byly vyrovnány nerovnosti na hlavní rovince. Přes tuto skutečnost začínalo být pomalu jasné, a to již v roce 1976, že Grand Prix na Nürburgringu pomalu končí, protože trať nesplňovala bezpečnostní nároky FIA. Také televizní stanice měly vzhledem k délce trati stále větší problémy se svými přenosy. V roce 1976 také mnozí čelní jezdci GP začali přesvědčovat ostatní, aby závody na této nebezpečné závodní trati spolu s nimi bojkotovali, což se jim ovšem nepodařilo a závod se přes tuto skutečnost realizoval. Shodou okolností to byl úřadující světový šampion Niki Lauda, jeden z protestujících, který měl v levotočivém nájezdu do dlouhé pravé zatáčky Bergwerk v závodě nehodu a utrpěl těžké popáleniny. V tomto okamžiku se také ukázalo, že při takové délce není možné trať dostatečně zabezpečit záchrannými složkami. Niki Lauda byl ovšem zachráněn z hořícího vozu duchapřítomně ostatními závodníky. Nutno na tomto místě připomenout, že místní dodnes toto místo s notnou dávkou černého humoru nazývají „Grillkurve“. Grand Prix po této události byla opět přesunuta na Hockenheim. V roce 1980 se na starém okruhu jelo také poslední mistrovství motocyklů.

Protože ovšem místní nechtěli o tyto závody zcela přijít, započalo se v roce 1981 s výstavbou nového okruhu, který již měl splňovat, co se bezpečnosti týče, veškeré požadavky FIA. Hned v sousedství starého Nordschleife vybudovali 4,5 km dlouhý závodní okruh. Také původní trať Severní smyčky byla upravena a zkrácena na 20.832 m. Jižní smyčka byla od 70-tých let zcela ponechána svému osudu a zůstala opuštěna. V současnosti je z větší části zarostlá, z části pak nahrazena novou, veřejnou komunikací. Konečně pak v roce 1984 byla otevřena nová, všem bezpečnostním kriteriím odpovídající trať, nazvaná GP-Strecke na kterou se také vrátily Formule 1. V novější době se pak v Německu Nürburgring střídá pravidelně v pořádání závodů F1 s okruhem Hockenheim.

V roce 1953 se jel na trati také první vytrvalostní závod - 1000 km Nürburgring. Čtyřiadvacetihodinovka se pak jezdí od roku 1970.

(zpět na začátek)



24-hodinový závod (ADAC Zurich 24h Rennen Nürburgring, Nordschleife)

Některé závody cestovních vozů se stále konají na Nodrschleife, a některé využívají kombinaci staré závodní trati s novou tratí, včetně úseku s novými boxy. Mnozí automobiloví velkoprodejci a také výrobci užívají Nordschleife jako „prubířský kámen“, kde dosažené časy jednotlivých kol produkčními vozidly mají velkou cenu pro jejich publicitu. v roce 1981 se objevila zkratka, která snížila délku okruhu na 20,8 km a znamenala tak v podstatě definitivní konec závodů. Severní smyčka byla od té doby daleko více využívána veřejností a především automobilkami, závodními týmy a tuningovými společnostmi, které na trati nejlépe simulující běžné prostředí mohly skvěle ladit své produkty. V současné době se totiž již na okruhu nejezdí téměř žádné závody (pravidelnou výjimkou je 24 hodin Nürburgringu, nepravidelnou pak závody cestovních vozů) a tak je daleko více využíván k testům automobilkami a k zábavě nadšenců,kteří si mohou na dráze za poplatek zajezdit s najatým vozem nebo se nechat po dráze provézt provézt. Dvě závodní série (RCN/CHC a VLN) se konají každoročně po několik hodin o 15 sobotách. A teď tedy něco k samotné čtyřiadvacetihodinovce

Délka okruhu: 20,832 km na Nordschleife a 4,556 km na nové trati Grand Prix -nutno přihlédnout ke společné části, takže platí uvedených 25,359 km celkem.

Závod „24 hodin na Nürburgringu“ je vytrvalostní závod závodních, sportovních a cestovních automobilů, který se inspiroval slavnými závody 24 hodin Le Mans a Le Spa 24 Hours. Řekněme si to ale upřímně a hned na začátku, žádný jiný takový okruh jako Nürburgringu (a tím mám na mysli vše včetně Severní smyčky i tratě pro formule 1 na celém světě neexistuje. Podvozky svých sportovních modelů na něm ladí téměř každá automobilka, přičemž důvod je snad až do očí bijící. Neskutečná obtížnost, kterou se tato trať může honosit. Na trati je 33 levých a 40 pravých zatáček nejrůznějšího poloměru v kombinaci s neskutečně obtížnými překruty do prudkého stoupání, či klesání.. Na 25.359 km délky okruhu tento závod nabízí jakoukoliv myslitelnou výzvu : houpačky, ostré zatáčky, dlouhé rovinky, rychlé pasáže a naopak úseky, vyplněné pouze zatáčkami. Mnozí slavní piloti F1 děkují vítězství v tomto závodě za svoji proslulost a počátek své strmé kariery. Tento závod se koná na trati Nordschleife (severní smyčky) a zároveň na nové závodní trati, jeho celková délka je 25,359 km. Je zřízen převážně pro amatérské jezdce a pro produkční automobily. Naopak závod 1000 km na Nürburgringu je určen převážně pro profesionální týmy a jejich piloty, a koná se na trati GP. Oficialně se závod nazývá „ADAC Zurich 24h-Rennen“. V Německu byl ustanoven v roce 1970 motoristickým klubem ADAC jako levnější alternativa závodu „ 1000 km na Nürburgringu“ (závody sportovních automobilů, které se počítaly k Mistrovství světa sportovních automobilů od roku 1953 do roku 1992). Podmínkou vstupu do závodu je vždy důkladný technický test vozidla. Sváteční weekend se závodem 24 hodin na Nürburgringu se koná pouze 1 x ročně a to nejčastěji na přelomu května a června. Do samotného závodu se kvalifikuje předem stanovený počet osobních vozů všech kategorií a motorizací včetně zkušebních vozů nejrůznějších automobilek. Účastní se ho přes 800 amatérských, ale i profesionálních jezdců a bývá zde přes 290.000 návštěvníků. V závodě se až 4 řidiči střídají na jednom vozidle. Každému řidiči je povoleno řídit 150 minut nonstop a může dokonce řídit v závodě dvě vozidla, pokud dodrží 2 hodiny časového odstupu od jízdy v předchozím vozidle.

V letošním roce se koná již 37. Ročník ADAC Zurich 24h-Rennen - 2009. Již od čtvrtka 21.5 se po celý den odehrávají menší závody včetně závodů veteránů (jak vozidel, tak jezdců). Od 16.00 hod v sobotu 23.5. do 16.00 hod v neděli 24.5. se jede vlastní závod, který je zahájen zaváděcím kolem v sobotu 23.5. v 15.40 hod.

(zpět na začátek)



Náš cíl, naše účast a proč to vše děláme?



Přesto, že se jedná o velice, jak časově, tak finančně nákladné projekty, jedná se o obrovskou výzvu. Na straně jedné je to nadšení z automobilových závodů, na straně druhé zkouška toho, co vše dokážeme. Ve startovní listině vůz s dieselovým motorem téměř nenajdete. Je to možnost, jak ukázat potenciál naftových motorů, tak prověřit kvalitu našich úprav a práce v mezinárodním prostředí, za těch nejtěžších podmínek, jaké si jen lze představit. Za takových podmínek, jakým auto v normálním provozu nebude nikdy vystaveno.

Naším hlavním cílem je dokončit závod, a to z toho důvodu, že drtivá většina vozů ze startovního pole se do cíle vůbec nedostane. Pokud sdílíte naše přesvědčení, budeme rádi za jakoukoliv i morální podporu.

Startujeme 23.5.2009 jako TEAM RINGHAUS!

(zpět na začátek)



Projekt 2008




Allard Scirocco 1.9TDI PD, ASZ
Pilotní projekt, původně plánovaný pro 24-hodinový závod. V průběhu roku 2008 vůz odjel několik "zkušebních" závodů. Z důvodu zprísnění podmínek týkajících se stáří auta bylo rozhodnuto o stavbě nového vozu pro 24-hodinový závod.

(zpět na začátek)



Projekt 2009




Allard Golf 1.9TDI PD
Kompletně postavený vůz na bázi VW Golf 4. generace s motorem 1.9TDI Pumpe-Duese.
Vozidlo je postavené s cílem zúčastnit se 24-hodinového, jenž se koná 23.-24.5.2009.

(zpět na začátek)



Galerie - fotky/videa

Cizí zdroje:



Youtube: ring-emotionen.de 24h-Rennen Nürburgring 2008 Trailer
Youtube: HEICO SPORTIV - 24h-Rennen Nürburgring 1998
Youtube: Autobild.de 24h-Stunden-Nürburgring 2007 (teil 1)
Youtube: Autobild.de 24h-Stunden-Nürburgring 2007 (teil 2)
ADAC Zurich 24H Nürburgring 07 Trailer
Youtube: 24h Trailer Ring1-2008

Youtube: Trailer 24h-Rennen 2006
Youtube: 24h Rennen 2007 Nürburgring
http://www.ring-emotionen.de
http://www.race-media.tv/


(zpět na začátek)



Zajímavé odkazy

Naši partneři:


Allard Motor Company
Britská firma, legenda automobilového průmyslu a sportu, založena roku 1947 panem Sydney Herbertem Allardem. Malosériový výrobce automobilů, tvůrce legendárního Allard Le Mans J2X. Sydney Allard byl prvním a pravděpodobně posledním člověkem, který vyhrál Rally Monte Carlo ve voze, který sám navrhl a vyrobil.
Klub majitelů Allard vozů: Allard Owners' Club
Ringhaus - Altes Forsthaus St. Hubertus
Hotel, ležící 400m od hlavní brány Nordschleife, postavený roku 1924 a od svého založení hostil již mnoho fabrických i soukromých závodních týmů.


Nürburgring - externí odkazy:



Odkaz 1: Wikipedie (CZ)
Odkaz 2: Nurburgring.cz (CZ)
Odkaz 3: Článek Carauto (umístěn na SAABINFO) (CZ)
Odkaz 4: F1: Auto CZ (CZ)

Odkaz 5: Oficiální stránky Nürburgring (EN/DE)
Odkaz 6: Wikipedia (EN)
Odkaz 7: http://www.touristenfahrten.com (DE)
Odkaz 8: 20832.com (EN/DE)


ADAC 24-hodinový závod a další, kterých se účastníme:



37. ADAC Zurich 24-rennen - oficiální stránka 24-hodinového závodu (DE/EN)

RCN: Rundstrecken Challenge Nürburgring (DE/EN)
VLN: Langstrecken Meisterschaft Nürburgring (DE/EN)



(zpět na začátek)

Design by ReproBoy