DP forum

subz3ro_tdi píše:@martinsidlo: vsimni si datum prispevku ty "expert"

Btw...a bolo to teda tym chipom, alebo to ešte stále pretrváva..?

Vplyv pocasia na vykon motora je tema na dlhe zimne vecery....... ale konkretne tento problem bol svojho casu sposobeny (ne)odbornym chiptuningom

A v čom bol teda principiálne problém..? Tlak, teplota..?

spytaj sa v MaxTDI, ja som tu upravu vtedy nestudoval...
ale s palivom na max. a seriovym mnozstvom vzduchu (kedze 1x1 limitre sa mu asi vsetky upravovat nechcelo) tam logicky kazdy mg vzduchu / kyslika naviac robil dost podstatny rozdiel vo vykone...

Snáď to nerobil Noro..? Zo Žiliny si až do NZ išiel na soft..?
Inak nepočúvam na nich nejake dobre referencie...

On tu (v ZA) urcite obdobie aj byval..... v azyle
Ale s nim sa lepsie pozna panko Forest, takze s pikoskami sa prosim obrat na neho... v tomto zmrtvychvstanom vlakne sme uz dost off-topic

bobG3 píše:Největší vliv má teplota, po deští, když se voda odpařuje, je chladnější vzduch - výparné teplo - do leteckých motorů se vstřikovala voda s metylem.Chladnější vzduch=lepší plnění, líp to jede - fyzika.

Do leteckych motoru se vstrikovala voda, protoze ve valci v tom velkym tlaku a teplote se voda rozlozila na vodik a kyslik a tim to lepe palilo, kazdopadne toto se uzivalo za 2sv valky jen na zmizeni nepriteli, a jen na chvilku. Na plneni to asi vliv nema jak pises ty fyziko.

Ivanek007 píše:

bobG3 píše:Největší vliv má teplota, po deští, když se voda odpařuje, je chladnější vzduch - výparné teplo - do leteckých motorů se vstřikovala voda s metylem.Chladnější vzduch=lepší plnění, líp to jede - fyzika.

Do leteckych motoru se vstrikovala voda, protoze ve valci v tom velkym tlaku a teplote se voda rozlozila na vodik a kyslik a tim to lepe palilo, kazdopadne toto se uzivalo za 2sv valky jen na zmizeni nepriteli, a jen na chvilku. Na plneni to asi vliv nema jak pises ty fyziko.

nie, termicky rozklad vody prebieha pri 2500-3000C oni to tam vstrekovali koli zamedzeniu detonacii pri vysokotlakom preplnani a koli chladeniu motora a stlaceneho vzduchu MW 50

Já když jedu na svém moto s rozvodem SV v létě v horku, tak bych to rozsekal.., motor chrastí, nejede, no prostě otrava-tak v parnu nejezdím.. Ale jedu večer nebo po DEŠTI tak to jede jako z praku, že vymetám strouhy smykem..Motor ztichne, nadýchne se a ukáže co 22 koní dovede...Na Šumavě v zatáčkách mi píčusové se 4 kolovými sráči v zatáčkách nestačí...A to platí pro všechny motory i pro ty, které dopuje Turbo..protože tam dodává kyslík, aby to dobře hořelo a proto je tam i IC aby vzduch byl co nejchladnější a do motoru se dostalo co nejvíc vzduchu a tím pádem i kyslíku...Divím se, že nemají IC zabudovaný tak aby vzduch z klimatizace šel přímo skrz něj...

jericho-3 píše:Já když jedu na svém moto s rozvodem SV v létě v horku, tak bych to rozsekal.., motor chrastí, nejede, no prostě otrava-tak v parnu nejezdím.. Ale jedu večer nebo po DEŠTI tak to jede jako z praku, že vymetám strouhy smykem..Motor ztichne, nadýchne se a ukáže co 22 koní dovede...Na Šumavě v zatáčkách mi píčusové se 4 kolovými sráči v zatáčkách nestačí...A to platí pro všechny motory i pro ty, které dopuje Turbo..protože tam dodává kyslík, aby to dobře hořelo a proto je tam i IC aby vzduch byl co nejchladnější a do motoru se dostalo co nejvíc vzduchu a tím pádem i kyslíku...Divím se, že nemají IC zabudovaný tak aby vzduch z klimatizace šel přímo skrz něj...

sledujem toto vlakno uz dlhsie a nestacim sa divit..... poniektori co sem uz prispeli nahanaju a meraju vykony s presnostou na ponika a zrazu sa vykon meni podstatne s pocasim....

opakujem, nikdy som pri deklaraciach vykonu meraneho na najlepsej brzde alebo dynamometri nevidel v podmienkach uvedene kolko bolo vtedy kyslika a aka bola vlhkost

aj ja som si vsimol rozdiel ale niekedy mam pocit ze je to subjektivne.... alebo mozno tie vyladene motory nedisponuju doststkom vykonu a kazdy ponik chyba?!

jazdim vylucne na ShellPowerDiesel a take zmeny ake popisujete tu som si nikdy nevsimol, a ak ano tak mozno je to subjektivne na hranici rozpoznania ludskymi zmyslami

Je to jednoduché, čím menší výkon, tím víc to poznáš..Když máš přebytek výkonu, který normálně i těžko využiješ nepoznáš nic..Např. při dešti Porsche na dálnici odbočují na odpočívadlo, aby si nerozbili hubu...tak ti ten vliv vlhkého vzduchu nepoznají vůbec..
Jestli jsi měl pionýra, nebo jiného chrchla, musel si to zaznamenat..A je mi divné, že na brzdě tuhle důležitou veličinu nesledují..

sky59 píše:pakujem, nikdy som pri deklaraciach vykonu meraneho na najlepsej brzde alebo dynamometri nevidel v podmienkach uvedene kolko bolo vtedy kyslika a aka bola vlhkost

To ze to ty nevidis neznamena ze to tak nie je....
Na to aby si zmeral obsah kyslika by si samozrejme potreboval trochu zlozitejsie zariadenie, ale ubezpecim ta ze tento udaj nebol zohladneny ani vo fabrike pri merani tvojho serioveho vykonu

subz3ro_tdi píše:

sky59 píše:pakujem, nikdy som pri deklaraciach vykonu meraneho na najlepsej brzde alebo dynamometri nevidel v podmienkach uvedene kolko bolo vtedy kyslika a aka bola vlhkost

To ze to ty nevidis neznamena ze to tak nie je....
Na to aby si zmeral obsah kyslika by si samozrejme potreboval trochu zlozitejsie zariadenie, ale ubezpecim ta ze tento udaj nebol zohladneny ani vo fabrike pri merani tvojho serioveho vykonu

to je z parnej lokomotivy?

Ivanek007 píše:

bobG3 píše:Největší vliv má teplota, po deští, když se voda odpařuje, je chladnější vzduch - výparné teplo - do leteckých motorů se vstřikovala voda s metylem.Chladnější vzduch=lepší plnění, líp to jede - fyzika.

Do leteckych motoru se vstrikovala voda, protoze ve valci v tom velkym tlaku a teplote se voda rozlozila na vodik a kyslik a tim to lepe palilo, kazdopadne toto se uzivalo za 2sv valky jen na zmizeni nepriteli, a jen na chvilku. Na plneni to asi vliv nema jak pises ty fyziko.

To snad nemyslíš vážně, vstřikovala se směs metanolu s vodou, podívej se při jaké teplotě a za jakých podmínek se rozkládá voda na vodík a kyslík. Pokud na tom trváš, vynalezl jsi právě perpetum mobile, voda tam byla vstřikována na ochlazenía.viz
K čemu vstřikování vody slouží?
Hlavní efekt je, že vstřikování vody umožní provozovat daný motor s vyšším výkonem. Dalšími pozitivy jsou snížení spotřeby, škodlivých emisí dusičnanů a provozní teploty motoru. Přidání vody do paliva působí v podstatě tak, jako byste použili benzín s vyšším oktanovým číslem – z motoru stejné konstrukce dostanete více drobnými zásahy, jako je úprava předstihu nebo kompresního poměru.

Jak vstřikování funguje?
Rozhodně se ve válci motoru nespaluje čistá voda. Ve směšovači (dříve karburátoru) se připravuje směs, která se poté nasaje do válce a tam shoří. Běžně se skládá pouze ze vzduchu a paliva. My tam ovšem chceme ještě vodu. Tak ji přidáme. To má několik pozitivních efektů. Voda se po vstříknutí do směsi vypaří. Pro vypaření je nutné velké množství tepla (2,27MJ/kg), takže se směs výrazně ochladí, zmenší se její objem a vejde se jí do válce více (větší hmotnost). Ochlazení nám vyhovuje také v tom, že po stlačení ve válci dosáhne směs nižší teploty, což znamená, že jí můžeme stlačit více, aniž by došlo k nežádoucímu samovznícení. To přináší další zvýšení výkonu. Samozřejmě nižší teplota znamená nižší namáhání válce a vyšší životnost.

Voda ve formě páry ve spalovacím prostoru přináší další pozitiva. Jelikož má vyšší teplenou kapacitu než vzduch (1,84 oproti 1,01 KJ/kg) ani při spalování nedojde k tak velkému nárůstu teploty při stejném dodaném teplu. To by teoreticky mělo vést ke snížení účinnosti, ale pára se za podmínek ve spalovacím prostoru ani zdaleka nechová jako ideální plyn, nedokáži tedy říci, jak se toto ve skutečnosti projeví. Bezvýhradně přínosné je zpomalení hoření nižší teplotou směsi, které nás u benzínového motoru přiblíží účinnějšímu Dieselovému cyklu. Všechny zmíněné faktory dohromady se projeví zvýšením výkonu motoru při stejné nebo nižší spotřebě oproti funkci bez vstřikování vody.

. Saab 99 (model Turbo S) sice touto vymožeností disponoval, ale nepodařilo se mi zjistit, jestli to kromě dvaceti koní navíc s sebou neslo ještě nějaké obtíže. Nevýhodné je, že když palivo nepracuje na hranici svých možností – obvykle při plném výkonu motoru – účinnost a veškeré další výhody se mění na nevýhody. Motor pracuje podchlazený s nízkou účinností a špatným spalováním. U letadel, kde motor po celou dobu letu pracoval blízko oblasti maximálního výkonu to nevadilo, pro běžné motoristy je to zásadní problém.

Takže asi tak - zdroj http://www.techblog.cz/technologie/vstr ... otoru.html - kdyžnevěříš mě

sky59 píše: jazdim vylucne na ShellPowerDiesel a take zmeny ake popisujete tu som si nikdy nevsimol, a ak ano tak mozno je to subjektivne na hranici rozpoznania ludskymi zmyslami

http://auto.idnes.cz/test-drazsi-nafty- ... tomoto_fdv