Použiješ pastu a chytne, letoval jsem to kdysi na TransituOťasTDi píše:Cin na to nechytne
Zčernalý drát mínusu - řešit/ neřešit?
Moderátoři: šulda, Moderátoři
A tos vyčet ve který příručce? Víš proč se dneska všechny spoje lisujou? Protože je to rychlejší a levnější. Ne proto, že by to bylo lepší a trvanlivější. Mám to praxí mnohokrát ověřeno a samozřejmě i změřeno. Jak napěťový úbytky, teploty, tak i trvanlivost. A řeči o tom, že to zaletovat nejde vedou z pravidla ti, kteří to neumí, nebo to nezkusili.Woko_O píše:Však je to kabel na poměrně vysoký proudy. Proletovaním ten odpor ještě zvýšíš.. proto se na tyhle kabely oka lisujou, neletujou. Neni to efektivní a spíš to škodí..
Vyčistit, zbavit oxidace, zalisovat nový.. nic víc s tim, krom novýho, dělat nejde..
Oct asv 2000, DieselPower
Kluci, určitě jste v tom co děláte dobrý, jak Pája 19 tak Jarda_6. Pravděpodobně máte i zkušenosti, což je jenom plus.. Nicméně i já přivedu pár poznatků, který mám třeba i z náročného prostředí Motorsportu. Každej, i vy, si to může přebrat po svým. Někomu to pomůže, někdo si stejně pojede svoje. Nechám to na vás.. Otázka jestli krimpovat (lisovat) nebo pájet je snad všude - jak mezi amatéry, tak mezi profíky. Každej to dělá, tak jak si myslí že je to nejlepší. Teoreticky by se mělo zastávat pravidlo - krimpuj (lisuj) tam kde to jde, pájej tam kde musíš. Pár poznatků a vysvětlení i z mých zkušeností:
Existuje něco čemu se říká drátová únava materiálu (anglicky Wire Fatigue) - měděný drát, z čehož jsou tyhle kabely vyráběny nějčastěji, je poměrně pružný (jako spletený) což je fajn věc pro vibrační prostředí, třeba právě u motoru. Při zalisovaném spojení se může drátek volně pohybovat. Krimpování je navrženo tak, aby očko drželo drát pevně a bezpečně a zároveň mu umožňovalo pohyb.
Pokud se pájením spojí drát, i když se to provede dobře, tak drát logicky ztuhne. Většinou je to díky působení tepla z pájky a taky díky kapilárnímu jevu kdy pájka (cín) zateče pod izolaci. Pokud je tam dlouho teplo a nedostatek cínu, je to skoro nevyhnutelný. Člověk co to nedělá často, to dojebe skoro vždy..
Samozřejmě pokud se takový drát dá na auto, tak díky vibracím uvnitř, ohýbaním atd., ten drát pomalu oslabuje, až ho drží uvnitř jen pár vláken, spletení se trochu odtáhne, ten efektivní vodící průřez kabelu se snižuje až se objeví první probémy a někdy může dojít i přetržení, přerušení..
Na první pohled se může i zdát, že pájení má nižší odpor než krimpování. Skutečnost se liší. Správně lisované spojení vytváří vazbu kov-kov na povrchu mezi drátem a terminálem, očkem, čimkoli.. To udělá určitou neprodyšnost a zastavuje oxidaci uvnitř očka, terminálu, čehokoli. Spojení měď na měď je obecně lepší než pájení, protože většina pájky má větší odpor než měď..
V praxi je skoro nemožný standardním multimetrem změřit rozdíly mezi oběma, správně provedenými metodami, zvlášť na 12V napětí.. Pájení rozhodně nezlepší vodivost. Správným zakrimpováním se dá docílit poměrně plynotěsného spojení, což je žádoucí.
Další věc:
V pozici motoru, kde je teplo a zvlášť u kabelů, který vedou proud může docházet k rekrystalizaci pájky v průběhu času. To může sice zvýšit odolnost spojů, ale taky vést k prasknutí. Z tohoto důvodu by se pájka nikdy neměla používat k mechanickému upevnění drátu. Standardy v letectví, lodě a dokonce i auta vylučují použití pájky k ukončení spojení.
No a nakonec pokud to i tak nestačí, zda je lepší krimpovat nebo pájet. Cín (hlavní složka většiny pájky) má asi pětinásobek odporu mědi. Proto při použití s vysokým proudem (bateriový, alternátorový kabel), může tento odpor vést k nadměrnému teplu (jak jistě víte z Ohmova zákona a praxe) Dostatek proudu a velká teplota, odpor a procházející proud vytvoří teplo ve spojení, který taví pájku, což zvyšuje odpor ještě víc, dokud se nepřetaví a nebo jinak nezdegeneruje úplně. Jak nepravděpodobně a nesmyslně to zní tak se ale opravdu děje..
Jak se čistí takhle silný a měděný lano? Dost blbě.. ale roztok soli a octu spolu s roztokem sody a vody dokáže lano zbavit oxidace, spolu s jemným mechanickým očistěním a díky kapilárnímu jevu, lze docílit lepších vlastností.
Není to o tom, že se chci hádat, nebo Vás poučovat. Jsou to moje poznatky, praxe a i zjištění, který sem v automotive průmyslu a v motorsportu zjistil..
(sorry za dlouhej text)
Existuje něco čemu se říká drátová únava materiálu (anglicky Wire Fatigue) - měděný drát, z čehož jsou tyhle kabely vyráběny nějčastěji, je poměrně pružný (jako spletený) což je fajn věc pro vibrační prostředí, třeba právě u motoru. Při zalisovaném spojení se může drátek volně pohybovat. Krimpování je navrženo tak, aby očko drželo drát pevně a bezpečně a zároveň mu umožňovalo pohyb.
Pokud se pájením spojí drát, i když se to provede dobře, tak drát logicky ztuhne. Většinou je to díky působení tepla z pájky a taky díky kapilárnímu jevu kdy pájka (cín) zateče pod izolaci. Pokud je tam dlouho teplo a nedostatek cínu, je to skoro nevyhnutelný. Člověk co to nedělá často, to dojebe skoro vždy..
Samozřejmě pokud se takový drát dá na auto, tak díky vibracím uvnitř, ohýbaním atd., ten drát pomalu oslabuje, až ho drží uvnitř jen pár vláken, spletení se trochu odtáhne, ten efektivní vodící průřez kabelu se snižuje až se objeví první probémy a někdy může dojít i přetržení, přerušení..
Na první pohled se může i zdát, že pájení má nižší odpor než krimpování. Skutečnost se liší. Správně lisované spojení vytváří vazbu kov-kov na povrchu mezi drátem a terminálem, očkem, čimkoli.. To udělá určitou neprodyšnost a zastavuje oxidaci uvnitř očka, terminálu, čehokoli. Spojení měď na měď je obecně lepší než pájení, protože většina pájky má větší odpor než měď..
V praxi je skoro nemožný standardním multimetrem změřit rozdíly mezi oběma, správně provedenými metodami, zvlášť na 12V napětí.. Pájení rozhodně nezlepší vodivost. Správným zakrimpováním se dá docílit poměrně plynotěsného spojení, což je žádoucí.
Další věc:
V pozici motoru, kde je teplo a zvlášť u kabelů, který vedou proud může docházet k rekrystalizaci pájky v průběhu času. To může sice zvýšit odolnost spojů, ale taky vést k prasknutí. Z tohoto důvodu by se pájka nikdy neměla používat k mechanickému upevnění drátu. Standardy v letectví, lodě a dokonce i auta vylučují použití pájky k ukončení spojení.
No a nakonec pokud to i tak nestačí, zda je lepší krimpovat nebo pájet. Cín (hlavní složka většiny pájky) má asi pětinásobek odporu mědi. Proto při použití s vysokým proudem (bateriový, alternátorový kabel), může tento odpor vést k nadměrnému teplu (jak jistě víte z Ohmova zákona a praxe) Dostatek proudu a velká teplota, odpor a procházející proud vytvoří teplo ve spojení, který taví pájku, což zvyšuje odpor ještě víc, dokud se nepřetaví a nebo jinak nezdegeneruje úplně. Jak nepravděpodobně a nesmyslně to zní tak se ale opravdu děje..
Jak se čistí takhle silný a měděný lano? Dost blbě.. ale roztok soli a octu spolu s roztokem sody a vody dokáže lano zbavit oxidace, spolu s jemným mechanickým očistěním a díky kapilárnímu jevu, lze docílit lepších vlastností.
Není to o tom, že se chci hádat, nebo Vás poučovat. Jsou to moje poznatky, praxe a i zjištění, který sem v automotive průmyslu a v motorsportu zjistil..
(sorry za dlouhej text)
V pohodě. Rád si věcně podiskutuju.
Já to beru tak, že při průřezech oněch zmiňovaných lan ten odpor kousku cínu na konci neřeším. A je jasné, že naměkko pájený spoj není radno nechat chvět, dobré uchycení kabelu za spojem je podmínka.
U nového auta (před 8mi lety) jsem tyhle spoje nastříkal voskem, zatím je klid.
Já to beru tak, že při průřezech oněch zmiňovaných lan ten odpor kousku cínu na konci neřeším. A je jasné, že naměkko pájený spoj není radno nechat chvět, dobré uchycení kabelu za spojem je podmínka.
U nového auta (před 8mi lety) jsem tyhle spoje nastříkal voskem, zatím je klid.
-
- Aktivista
- Příspěvky: 4580
- Registrován: 09 lis 2007, 15:48
- Bydliště: Slavkov u Brna
Odpovědi: 0
Tak pokud to chceme detailizovat, tak je také velmi podstatné jakým nástrojem se lisuje jaká koncovka na jaký typ kabelu. Na tvrdý plno průřez (kat. 0) se samozřejmě používá jiný nástroj než na kat. 2 a zase něco jiného než na kat.5. To samé je rozdíl lisovat oka, dutinky či "fakováky"...
... a nejlepší jsou borci, co vše lisují "blickama"
Jinak jakékoli mokré chemické čištění je vždy potenciální problém... třeba díky kapilárnímu vzlínání... a kam až se to dostane je pro mnohé překvapením a novinkou
... a nejlepší jsou borci, co vše lisují "blickama"

Jinak jakékoli mokré chemické čištění je vždy potenciální problém... třeba díky kapilárnímu vzlínání... a kam až se to dostane je pro mnohé překvapením a novinkou

GIV Variant TDi ???kW
- martinsidlo
- Aktivista
- Příspěvky: 5023
- Registrován: 06 pro 2009, 15:24
- Bydliště: Praha 5
Odpovědi: 0
Nový kabel.
Měl jsem to taky tak a starý kabel jsem ze zvědavosti přefiknul uprostřed a byl černej,vyhřátej.
Stejně mi vypadal kabel ke startéru,taky jsem dal novej a startér běhá jak zamlada.
Měl jsem to taky tak a starý kabel jsem ze zvědavosti přefiknul uprostřed a byl černej,vyhřátej.
Stejně mi vypadal kabel ke startéru,taky jsem dal novej a startér běhá jak zamlada.
Simson Enduro S 51(70 ccm) ex
Lada 1200 S(1500 ccm) 74 ex
Seat Cordoba Sdi AEY 98 ex
OI Combi TDi ASV 1xxPs,2xxNm,790tis.km brzdy 312 x 280 chlazené
Lada 1200 S(1500 ccm) 74 ex
Seat Cordoba Sdi AEY 98 ex
OI Combi TDi ASV 1xxPs,2xxNm,790tis.km brzdy 312 x 280 chlazené
- MirekX
- Aktivista
- Příspěvky: 4716
- Registrován: 24 led 2006, 18:27
- Bydliště: Týniště nad Orlicí
Odpovědi: 0
Bude to k alternátoru, ke startéru vede od svorky daleko tlustší kabel bez pojistky. Pojistku 300A by jsi každý start mohl dávat novou.. 

Sharan 1,9 PD 115PS AUY- 225 PS a 500Nm turbo GTD1752VRL vodou chlazené ,Sharan 2,0 CFFB 140PS turbo GTD1752VRK-REA, - 226PS a 465Nm vše od Dieselpoweru.
KTM SMT 990, KTM SMT 890 www.zvsagro.cz E-Golf 100kW, Enyaq RS 


- martinsidlo
- Aktivista
- Příspěvky: 5023
- Registrován: 06 pro 2009, 15:24
- Bydliště: Praha 5
Odpovědi: 0
Tak finále. Sehnal jsem origo použitý ale v super stavu tady na fóru za super cenu. Jakmile dorazí, tak raději vyměním a bude klid. Je to od alťíku a teď před zimou chci mít jistotu, že to dobíjí, jak má. Díky
Škoda Octavia 3 Combi 1,6 TDi CR 81kw CXXB, r.v. 2017 + Škoda Rapid 1,2 TSi CBZA rv 2013...VCDS MAX, VIS Online, Delphi 2020.23
je to vod altíku. u Oktávek se to celkem neřeší, u Sharana a spol, pokud má navíc výhřev čelního skla je to klasika... zkrátím co to jde, správnýma kleštěma nalisuju správné oko a je zas na pár stovek tisíc km klid... navíc očko co dávám je trochu jinak řešené a mělo by zajistit lepší přenos proudu. u Sharana se navíc i vyhřeje druhý černý drát - to je přívod do interiéru, kam je připojené právě i to čelní sklo = výměna stejným způsobem
tady bych asi taky radši nepájel... a nebo pokud ano, tak až na vyměněném oku
tady bych asi taky radši nepájel... a nebo pokud ano, tak až na vyměněném oku